Přednáška Tinuse Smitse v Brně, 18. 6. 1995

Dnes ráno si probereme lék, o kterém jsem zjistil, že je vhodný pro pacienty, kteří zažili sexuální zneužití nebo týrání (např. děti, které jsou týrány rodiči). Je to Rhus toxicodendron. Všichni tento lék znáte jako lék na fyzická traumata, ale víte také, že v homeopatii fyzický stav souvisí s mentálním a emocionálním stavem pacienta. Rhus tox je důležitý nejen u fyzického, ale také u emocionálního zneužívání. Při fyzickém zneužívání oběť opouští své fyzické tělo. Osvobozuje se, aby se ochránila před příliš silnou emocionální bolestí. Někteří lidé vám doslova řeknou, když se to stalo, tak tam nebyli. To se stává při autonehodách, když je někdo těžce zraněn. Může jako by opustit své tělo a vznášet se nad ním, necítí žádnou bolest.

Americký doktor Moody popisuje mimotělesné zkušenosti lidí, kteří prožili klinikou smrt. Jeho první kniha se jmenuje život po životě. Tito lidé popisují téměř stejné zkušenosti, mluví o tom, jak opustili své tělo, dostali se do něčeho, co vypadalo jako tunel a šli směrem ke světlu na jeho konci. Tento zážitek v nich zanechal velký dojem a většinou úplně změnil jejich další život. Už neměli strach ze smrti, většinou se pustili do něčeho úplně nového a jestliže předtím nevěřili něčemu, co bychom mohli nazvat Bůh nebo kosmická energie, začali v to věřit.

K tomu u fyzického týrání nebo zneužívání vědomě nedochází, pacient si není vědom toho, že není ve svém těle a že se po zneužití nedostane zcela zpět. Jak jsem řekl včera, spousta lidí není zcela inkarnovaná. Je to jako bychom řídili auto a měli jednu nohu vystrčenou ven z okénka. Zvláště děti nejsou úplně ve svém těle. To je problém, na kterém pracuji s lékem Lac maternum. Mnoho pacientů má mimotělesné zážitky, zvláště z dětství, ale nemluví o tom, protože jim to připadá divné, zvláštní. To, že nejsme úplně ve svém těle, může vyvolat mnoho potíží, protože se více či méně dostáváme do astrálního světa. Víte všichni, co to je?

Řeknu vám o tom víc. Všichni máme fyzické, materiální tělo. Je to také energie, ale ta nejnižší energie ze všech vrstev naší bytosti. Pak máme éterické tělo, které tvarem přesně odpovídá fyzickému tělu a těsně po něm následuje. Podle toho, jaká je naše energie může být je éterické tělo docela blízko fyzickému tělu, třeba 3 až 5 cm. Když jste zdraví, silní, plní energie, je to až 15 cm.

Pak máme astrální tělo. V astrálním světě existuje spousta entit, astrálních celků, osob bez fyzických těl, které vás mohou v této úrovni kontaktovat. Někteří lidé se večer, v posteli, když už skoro spí, dostávají částečně ven ze svého těla. Vidí astrální osoby v podobě světla nebo tvaru, bývají to např. mrtví členové rodiny. Když nežijete pevně ve svém fyzickém těle, můžete se z něho snadno dostat ven a být kontaktováni astrálními entitami. V astrálním světě je spousta nízkých energií, myslím tím duchovně nízkých energií. Jsou to například lidé, kteří jsou mrtví, ale nevěří tomu, protože byli přesvědčeni, že po smrti žádný život neexistuje. Když pak žijí dál, myslí si, že nezemřeli. Ve své mysli si vytvářejí určitý druh fyzického těla, protože svět, kterému věříte se pro vás stává realitou. Oni se domnívají, že mají fyzické tělo, ale zároveň cítí, že se něco změnilo. A tak se snaží dostat do kontaktu s fyzickým světem. Dělají to přes lidi, kteří jsou tomu přístupní, citliví, tzn. přes lidi, kteří se částečně nachází v jejich (astrálním) světě.

Někteří adolescenti si například zahrávají se spiritistickými metodami, aby se setkali se svými zemřelými předky a pak jsou z toho úplně zmatení nebo se zblázní. Vytvoří se tak kanál, který je může ovlivňovat. I vy můžete onemocnět, můžete se stát psychotičtí jako Anacardium, s rozdvojenou vůlí vaší a té určité entity. Říkám všem – nehrajte si s těmito věcmi. Nemůžete řídit letadlo, když nemáte pilotní průkaz. Nehrajte si s těmito věcmi, když nejste vědomí a nevíte, co tento svět znamená.

Tento svět nemusí být opravdový spirituální svět, protože spirituální je všechno. Neexistuje oddělení. Existuje pouze rozdíl ve vědomí, uvědomování si univerzální energii, vesmírné energii – někteří lidé jí říkají Bůh, někteří kosmická energie, univerzum, název není důležitý. Ani vaše víra nemusí být důležitá, protože víra je nižší stadium vědění. Vysvětlím to.

Lidé se mě ptají: „Věříte v homeopatii?“ Já jim odpovídám – „Ne, já v ni nevěřím. Já vím.“ První krok k vědění je víra. A se zkušeností začíná vědění. Dělám homeopatii asi dvacet let. Když jsem četl poprvé Hahnemannův Organon, bylo to pro mě jako revoluce. Řekl jsem si „To je ono“. To byla víra. Je to jako když byl Saul na cestě do Damašku zasažen Božím bleskem. On se náhle změnil, změnil si i jméno. To je víra, najednou věřil v Boha, ale měl zároveň i silný zážitek, který mu pomohl vědět. Proto já nevěřím v homeopatii, já vím, že homeopatie funguje. Je to moje osobní zkušenost. A v tom je rozdíl. Nechci diskutovat s nikým, kdo bude říkat „Nevěřím v homeopatii“, protože to není úroveň, na které byste se o tomto problému měli bavit. Když někdo neví, může říct „Já tomu nevěřím“ a já se mohu zeptat „Proč homeopatii nevěříte?“ On asi odpoví „Nemohu věřit tomu, že ty malinké globulky, které jsou 1000 x rozředěné a ve kterých už nic není, by mohly mít na někoho jakýkoliv účinek. Je to jenom placebo.“ To říká většina lidí, kteří nevěří v homeopatii. Ale to je jiný svět. To je svět „Věřím nebo nevěřím“, bez jakýchkoliv zkušeností. Nemohu s vámi mluvit o tom, jestli Bůh existuje nebo ne. Když řeknete „V Boha nevěřím“, tak je to proto, že s ním nemáte zkušenost. Možná ji nemáte a přesto v něho věříte. Možná věříte v Boha, protože vám to pomáhá v každodenním životě, abyste si byli jistější, nebo protože si říkáte – něco přece musí existovat. Anebo vám to pomáhá pochopit některé složité životní filosofické problémy. Proč vy jste se narodili zdraví a inteligentní a někdo jiný s mentálním postižením? Proč je váš soused bohatý a vy jste chudí? Proč máte v životě pořád smůlu a někdo jiný má pořád štěstí? Proč to tak všechno je? Možná vám víra v Boha pomáhá tyhle věci lépe chápat. Anebo ho v životě potřebujete jako otce, když tady váš fyzický otec už není. Bůh vám může říkat, co je správné a co je špatné. Ale to všechno je víra. Když máte s Bohem osobní zkušenost, už v něho nevěříte, už víte! Dost! Vrátíme se k léku Rhus tox.

V nefyzickém světě existuje spousta energetických úrovní. Od nízkých po velmi vysoké, duchovní. Toto rozlišení však platí spíš v našich myslích a ve skutečnosti neexistuje. Homeopatie je něco překrásného, protože neléčí jen fyzické tělo, ale i vyšší energetická těla.

Po astrálním těle máme další tělo, které je širší než fyzické tělo – je to mentální tělo.

Po něm následuje kauzální tělo. Říkám vám věci, které vám musím říct, ale nevím, jestli tomu věříte, záleží na vás, jak to přijmete. V kauzálním těle je všechno z vaší minulosti, všechny dřívější životy, které jste žili a problémy, které jste si s sebou přinesli, protože jste je nevyřešili. Jsou nashromážděny v kauzálním těle. Když jste například prožili život, ve kterém jste byli mučeni a zemřeli jste se spoustou hněvu, bez toho, abyste odpustili tomu, kdo vás trápil, pak tento váš život nebyl správně uzavřený. Problém ještě není ukončený a ve svém kauzálním těle si ho nesete s sebou. Kauzální tělo je něco, co nikdy nezmizí. Vaše fyzické a éterické tělo zmizí vaší smrtí, ale vaše astrální, mentální a kauzální těla si nesete s sebou.

Kauzální tělo hraje také významnou roli při novém příchodu na tento svět, zejména v době početí, prenatálního vývoje a také v prvních letech života. Zvláště první dny po porodu jsou velmi důležité pro celý zbytek vašeho života, protože v této době se reaktivují staré emocionální problémy. Jak jsem vám řekl včera, někdy se svými pacienty provádím regresní terapii. Vracíme se v čase a místě bez hranic k prvotní příčině problému. Nevědomá mysl má pak možnost vrátit se do dětství, prenatálního stadia nebo do dřívějšího života. Čeho jsem si všiml a co se při léčbě regresní terapií obecně ví je to, že daný problém většinou není spojen s jedinou událostí, ale s určitým počtem událostí a určitým počtem životů, Říkám vám to všechno proto, že jestliže budeme mluvit o sexuálním zneužívání, musí nám být jasné, že toto zneužívání není jen problémem raného dětství, ale existovalo už v jiných životech. A když se sami sebe zeptáte, proč tomu tak je, bude podle mého názoru odpovědí, že lidé, kteří se stali obětí sexuálního zneužívání, se musí naučit respektovat sami sebe, zabývat se svou vlastní energií, používat ji a bránit. Říct ne, když někdo, komu to nedovolíte, do vaší energie vstoupí. Nejhorší věcí při sexuálním zneužití je být obětí. Pocit „mně se to stalo, mně se to netýká, je to chyba mého otce, bratra, strýce...“. U těchto pacientů se nejhůř léčí právě pocit, že jsou oběti. Když máte pocit, že jste oběť, snadno se stanete obětí znovu. To je vaše energie. Musíte se naučit sami sebe bránit. Jsem šťastný, když mi pacientka , která zažila sexuální zneužívání, řekne: „Zničím prvního chlapa, který na mě sáhne, když já sama to nebudu chtít.“ Znamená to, že už si uvědomila, že se může sama bránit. Ti muži to pak cítí a té ženy se už nedotknou. Je to vaše energie, která rozhodne, jestli budete znásilněni nebo ne.

Nepociťujte vinu. Vina neexistuje. Jsme tu proto, abychom se něco naučili. Když ve vašem dětství bylo sexuální zneužívání, nejste vinni ani vy, ani násilník, ale oba se z toho musíte něco naučit. Když se něco naučíte, můžete uzavřít cyklus stále se opakujících zkušeností. Když zůstanete ve stavu oběti celý život, objeví se pravděpodobně v příštím životě zneužívání znovu.

Jednou jsem se setkal s pětasedmdesátiletou ženou, která mi řekla „Jsem obětí incestu“. Bylo je sedmdesát pět let a pořád ještě byla obětí incestu, protože byla sexuálně zneužita v dětství. Vidíte, můžete se rozhodnout být obětí celý život anebo nad tím můžete zvítězit, ten zážitek změnit v pozitivní zážitek a z té zkušenosti se něco naučit. Proto jsme na Zemi, abychom se něco učili a uvědomili si více, kým skutečně jsme. Jak jsme řekli včera o Saccharu – proto láska je tak důležitou věcí, protože v konečném důsledku se všechno týká lásky. A můžeme říci, že Bůh je láska. Ale první věc, kterou musíme udělat je věřit sami v sebe, ve svoji vlastní božskost.

Pocit, že jsme obětí, je od této víry hodně daleko. Učíme se zkušenostmi, takže určitým způsobem se můžeme cítit šťastní, že zkušenosti máme, i když to mohou být zkušenosti velmi bolestné. Tyto zkušenosti nám pomáhají více si uvědomit svoji vlastní identitu – ne tu povrchní, ale tu vnitřní, hlubokou. Když se podíváte na své dřívější životy, možná se setkáte s jedním nebo více životy, kde jste nebyli obětí, ale násilníkem. Role se přeměnily. Ani to však není důvod cítit se vinný. Je to důvod uvědomit si, že život je tu proto, abychom se naučili být celiství, ucelení, vyvíjet se a nezůstávat ve své traumatické zkušenosti se spoustou smutku, vzteku a nenávisti. Můžete si vybrat, že budete nenávidět, protože váš otec vás zneužíval. Můžete si říct – nenávidím ho a máte na to právo. Ale nejste si vědomi, proč se vám to stalo. Proč vás ten člověk, kterému říkáte otec, sexuálně zneužil. Co se stalo v minulosti, v minulých životech? Možná ani není důležité, abyste to přesně věděli. Není vždy důležité vědět. Ale když zůstanete dlouho ve stavu nenávisti, ničíte tím sami sebe, ne svého otce, protože nenávist je jed. Ani ne tolik jed pro ty ostatní jako pro vás. Možná se nevědomě rozhodnete, že se otrávíte. nenávist nebo podobné negativní pocity jsou pro vás jedovaté. Ale vy se můžete rozhodnout, že se nebudete trávit, ale milovat, protože potřebujete lásku, ne jed.

Vidíte, že v mnohém smyslu je sexuální zneužívání mnohem komplikovanější, než si myslíme. Každá zkušenost v životě je mnohem složitější a dalekosáhlejší, než se sama o sobě jeví v první chvíli. Pokud jste měli rodiče, kteří vás moc nemilovali, nedávejte jim to za vinu. Přijměte, že se jedná o zkušenost, která vám umožní růst. Můžete si totiž hluboce uvědomit,co je to láska, když vám tolik scházela. Pocit „potřebuji lásku“ vám může v životě pomoci objevit, co láska skutečně znamená. Nikdy to však nezjistíte, když zůstanete ve stavu nenávisti ke svým rodičům za to, že vás dostatečně nemilovali. Musíte pochopit, že se vám to stalo proto, abyste se z toho něco naučili a pak je pro vás homeopatie vynikajícím lékem. Homeopatie vám může pomoci oprostit se od nenávisti, vzteku, smutku a zabývání se starými křivdami, abyste mohli začít opravdu řešit důvody svých problémů.

Když vás otec v dětství příliš deptal a vy se cítíte nejistí, můžete z toho vinit otce a říkat si: „Je to jeho vina, nikdy mě nepovzbudil a já teď o sobě tolik pochybuji. Nedělal to, co dělat měl.“ Ale když v té projekci zůstanete, zablokujete si všechnu energii, protože ten problém pak nemá řešení. Nemůžete změnit otce, je to už minulost. Pokud příčinu postavíte vně sebe, není cesty ven. Můžete být vzteklý a pochybovat o sobě celý život. Máte svobodu volby. Anebo můžete přestat obviňovat otce a pochopit, že musíte hledat řešení sami v sobě, protože to, co se vám stalo, musí mít s vámi něco společného. Možná se musíte v tomto životě naučit víc si věřit, být si sebou víc jisti. Váš otec byl jenom nástrojem, který vám měl pomoci víc si váš problém uvědomit a v konečném důsledku najít jeho opravdové řešení. Homeopatie vám může pomoci to uskutečnit, pokud najdete homeopata, který bude schopen chápat tyto hlubší souvislosti.

Jako homeopaté terapeuti v rozhovorech s vašimi klienty nikdy nedávejte vinu druhým lidem. Tím byste klienty stimulovali, aby příčinu svých problémů hledali mimo sebe. Nikdy jim neříkejte „je normální, že máte tyto problémy, když máte takového otce, chápu to“. Snažte se vždycky, aby si vaši pacienti uvědomili, že všechno má pro ně určitý význam a že namísto aby si stěžovali na otce, bude lepší, když se podívají sami do sebe, začnou na svém problému pracovat a vyléčí se.

Existují ještě další těla, kterým se říká vúdické a atomické tělo, ale to už pro homeopatii není důležité. Důležité je kauzální tělo. Dám vám příklad. Měl jsem devatenáctiletého pacienta, který měl problémy se silným pocením rukou. Když při zkouškách psal, úplně zmáčel celý papír. Bylo mu to velmi trapné. Každý den jezdil vlakem do města, ve kterém studoval. Říkal, že se pokaždé strašně bojí, když vlak projíždí stanicí, děsí ho všechen ten hluk a pískot brzd. Byl obecně velmi citlivý na hluk, vyvolával u něho fyzickou bolest, vlaků se bál vždy.

Takže máme symptomy Citlivý na hluk, Hluk způsobuje fyzickou bolest a Silné pocení rukou. Tyto symptomy nás vedou k několika lékům, mezi nimiž je i Silicea. Ptal jsem se pacienta dál. Dozvěděl jsem se, že studuje antropologii. Proč? „Velmi mě zajímá historie. Proč lidi dělají takové věci jako je mučení a zabíjení jiným lidem.“ Zeptal jsem se: „Zajímá vás výrazně některé období historie?“ „Ano, řekl, „druhá světová válka, už od raného dětství, zvláště koncentrační tábory. Hodně jsem o tom přečetl a cítím s tím silné spojení.“ Později, když jsem se cíleně zeptal, mi přiznal, že má odjakživa velký strach ze špičatých předmětů a jehel. V homeopatii je obecně známo, že Silicea je lék pro lidi, kteří byli v koncentračních táborech. Mám za to, že tento mladý muž byl v minulém životě zabit v koncentračním táboře. Zemřel ve strachu, ve špatném stavu a jeho život nebyl správně uzavřen.

Naše energie pokračuje do dalších životů, není tam přerušení. Ne vždy to u vašich pacientů uvidíte, ale někdy vám to pomůže případ pochopit. Nemusíte o tom vždy s pacientem mluvit, zvlášť pokud tomu nebude přístupný. Když máte pocit, že to není jeho svět a jeho víra, nemusíte mu to ani říct. Vy nebudete do minulosti přímo vidět, ale po podání léku si pacienti zpětně vybavují staré zážitky a zkušenosti a vám to nemusí vždy dávat smysl ve vztahu k tomu, co pacient zažil v tomto životě. To, co tady říkám, vám pak může dát etiologickou kauzální příčinu.

www.tinussmits.com